|
|
Historie farnosti Stráž nad Nežárkou v letech 1900 - 1950
HENDRYCH, Jiří
Práce se věnuje historii farnosti ve Stráži nad Nežárkou v uvedeném období let 1900-1950. Nosným tématem jsou počátky duchovní správy ve Stráži nad Nežárkou, které spadají do poloviny 14. století a dále se rozvíjí v průběhu staletí do roku 1900. Jsou zde popsány počátky školství, které zde souvisí s budějovickým biskupem J. V. Jirsíkem. Z 20. století jsou zde informace z obou světových předválečných, válečných i meziválečných období. Je zde popsán život majitelky zdejšího panství, operní pěvkyně Emy Destinnové. V práci je zpracovaná historie přestupů a výstupů z římsko-katolické církve v období mezi lety 1919-1941 a další informace z farnosti až do roku 1950. Teoretická část probíhala zejména sběrem dat z archívů a praktická jejich zpracováním a doplněním o informace z použité literatury a internetových zdrojů.
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Profil synodů CČE po r. 1990
Opočenský, Matěj ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pátrá na základě archivních dokumentů po profilu synodu Českobratrské církve evangelické od roku 1990. První kapitola představuje postavení synodu v církvi a naznačuje krátce problematiku vyrovnání se s obdobím komunistického režimu, zvláště pak je rozvedena účast některých ordinovaných duchovních v politice a stručná reflexe "listopadových" událostí. Následující kapitola je zaměřena na komplexní postihnutí práce synodu na základě roztřídění usnesení do různých kategorií. Výsledky analýzy jsou uvedeny ve třech grafech. Cílem analýzy je ukázat převládající typ usnesení a typ, který se naopak na zasedání příliš nedostával. Třetí nejobsáhlejší kapitola se zabývá nejdůležitějšími tématy, která byla řešena na synodu. Popisuje vznik problému, jejich vývoj a důsledek pro církev. Pro vyobrazení profilu synodu ČCE jsou vyzdvižena témata: směřující dovnitř církve: církevní legislativa, prakticko-teologická témata (církevní školství, ordinace a křest …), samostatné téma Diakonie ČCE a témata, kterými chtěl synod vyjádřit svoji vůli. Tato třetí skupina přesahuje svým charakterem hranice církve. Synod se jimi obracel do necírkevního i církevního prostředí a také do ekumeny.
|
|
|
Long Journey to Freedom: The Life of Evangelical Church of Czech Brethren in 1968-1989 in the Testimony of the Older Generation of its Ministers.
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Kunter, Katharina (oponent) ; Fitschen, Klaus (oponent)
česky Cílem této práce je zodpovědět otázku, zda Českobratrská církev evangelická byla v letech 1968-1989 nějakým způsobem svobodná. Práce představuje, jakým způsobem byla v církvi zažívána svoboda i nesvoboda, v čem svoboda církve spočívala a jakým způsobem byla svoboda církve omezena. Tato otázka je pojednávána na základě orálně-historických rozhovorů, které autor vedl s tehdejšími faráři ČCE a na základě dalších výzkumu v církevních i státní archivech. V prvních čtyřech kapitolách autor líčí situaci ČCE, jak se vyvíjela v reakci na společensko-polický vývoj během Pražského jara, na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a během následného období normalizace a jak se ČCE k tomuto vývoji stavěla. V páté kapitole jsou představeny strategie, které si církev a její faráři vyvinuli v reakci na omezování svobody. Šestá kapitola je případovou studií, jež se zabývá reflexí jednoho faráře a jedné farářky jejich kontaktů s reprezentanty státních úřadů. Sedmá kapitola má za téma vnitřní život ČCE. V jejím první části jsou popsány formy církevního života a církevní práce. V druhé interpretativní části kapitoly je pojednána otázka po zdrojích svobody a o charakteru tehdejšího církevního společenství. Osmá kapitola se vrací k chronologickému líčení a popisuje vývoj v posledních letech...
|
|
|
Historie a vývoj NO CČSH v Rakovníku
Macoun, Jiří ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Z textu této disertace vidíme, jak velký byl vliv vlasteneckého sentimentu v období po první světové válce, který spolu s charismatickými osobnostmi jako je v Rakovníku Josef Kopecký nebo osobnost prvního patriarchy Karla Farského vytvořil podmínky pro vznik náboženského společenství československé církve v Rakovníku. Díky těmto lidem bylo možné rozšířit myšlenku nové církve na okolní obce a překonat váhavost prvních kněží, kteří museli opustit římsko-katolickou církev. To je zřejmé ze zdrojů, ze kterých lze získat většinu informací k tomuto tématu. Všechny tyto zdroje informací uvedené v této disertační práci spolu s akademickou literaturou představují velmi objektivní pohled na popisované období. Práce na této disertační práci mi poskytla také mnoho podnětů pro budoucí materiální a duchovní obnovu této komunity. Důležitým bodem je také hlubší pochopení vlastní historie, vlastních kořenů a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předkové místní komunitu vytvořili. Koneckonců, v roce 1925 bylo v této náboženské komunitě více než tři čtvrtiny rakovnické populace, takže lze říci, že historie tohoto náboženského společenství je přinejmenším v těchto letech historií všech obyvatel města Rakovníka. Naším velkým úkolem je zapojit veřejnost, zejména děti, do církevních aktivit a dále stavět na bohaté historii...
|
|
|
Farnosti Volyňského vikariátu a jejich fungování v období druhé poloviny 19. a v první polovině 20. století
STANĚK, Libor
Předkládaná práce se věnuje historii Volyňského vikariátu s vymezením časového období hlavně na druhou polovinu 19. a první polovinu 20. století. Její obsah tvoří tři hlavní části, které přibližují dění ve Volyňském vikariátu z různých úhlů pohledu. První z nich se věnuje představení pramenné základny, z které práce vychází. Najdeme v ní představení archivních fondů farních a vikariátních úřadů, upozornění na možnosti využití fondu okresních úřadů pro poznání církevních správy. Kromě toho obsahuje rozbor i popis tří typů archivních dokumentů, a to farních kronik, vizitačních písemností kanonických vizitací, inventářů kostelního a farního majetku. Druhá část práce se zaměřuje na popsání movité a nemovité vybavenosti farností Volyňského vikariátu. Obsahuje přehled stavebního vývoje a oprav u kostelních a farních budov Volyňského vikariátu. Součástí je i přehled vybavení kostelních budov kovovými předměty, bohoslužebnými rouchy, zvony a varhany. Poslední část práce se věnuje duchovním Volyňského vikariátu. Její snahou je ukázat různorodou náplň práce faráře, povinnosti kaplanů a sžití obou duchovních. Obsahuje rovněž vymezení povinností vikariátního úřadu. V práci nechybí úvod, závěr, dále stručné shrnutí využité literatury a základní přehled historického vývoje Volyňského vikariátu. Na konci práce jsou umístěny tabulky a grafy jako vhodný a ilustrativní doplněk k jednotlivým kapitolám.
|
|
|
Historie a vývoj náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani
Šmardová Koulová, Jana ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Závěrem mé práce je zjištění o velkém vlivu vlasteneckého cítění v době po I. světové válce (i po II. světové válce), které spolu s charismatickými osobnostmi zakladatele Antonína Kouly a prvního patriarchy Karla Farského, měli zásadní význam při vzniku velké Náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani. Působením faráře Antonína Kouly se církev rozrostla i do okolních obcí. Jak je patrné z pamětních knih, ze kterých jsem čerpala nejvíce informací. Porovnáváním těchto zdrojů (Pamětní kniha obce Tmaň, Katolická pamětní kniha, Pamětní kniha Církve československé husitské ve Tmani), společně s odbornou literaturou si lze utvořit objektivnější obraz doby. Částečným vyřešením sporů mezi katolickou a československou církví, pomocí státních subvencí, byl dán podnět ke stavbě zcela nových budov, nového typu architektury, která je pro CČSH typická. Práce mi také dala mnoho podnětů k budoucí obnově této NO. Dalším výstupem by mělo být hlubší zmapování historie, a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předci místní sbor a obec budovali. V současnosti jsou nenáboženské aspekty pro veřejnost přijatelnější a více zajímavé. Dalším úkolem je zapojení veřejnosti, především dětí, do dění v kostele (koncerty, výstavy, vystoupení dětí, divadlo, rekonstrukce a zvelebování sboru), čímž se pak může...
|
|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Duchovní život na Žebrácku ve vrcholném středověku
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je sledování církevní správy v žebráckém regionu ve 14. a na počátku 15. století. Region Žebrácko ležel v podbrdském děkanátu, jehož strukturu autorka popisuje v první části práce. Na základě analýzy pramenů se autorka snaží vytvořit soupis farářů ve farních kostelech sv. Mikuláše v Praskolesích, sv. Jiljí v Hořovicích a sv. Vavřince v Žebráku. Popisuje mobilitu, vzdělanost a další činnost jednotlivých farářů. Snaží se také vysvětlit problematiku kaple sv. Prokopa v Praskolesích, ve které byly v roce 2005 nalezeny fresky ze 14. století. Práce se také zabývá otázkou patronátních práv jednotlivých kostelů. V této souvislosti autorka popisuje střídání majitelů ve vybraných oblastech, neboť často patronátní práva drželi. Poslední část práce se věnuje vizitačnímu protokolu pražského arcijáhna Pavla z Janovic z let 1379 - 1382. Práce popisuje jeho cestu podbrdským děkanátem a zaměřuje se na vizitaci ve sledovaných lokalitách. Podle vizitací se pak autorka snaží přiblížit každodenní život na faře. Klíčová slova: podbrdský děkanát, Žebrácko, farář, vizitační protokol, patronát, kostel
|
host ::
RSS.